Jestliže cesta je cíl, tak by možná bylo dobré tu moji cestu na Spartathlon popsat. Určitě nebude lehká ani dokonalá, možná bude plná škobrtnutí a smutků, ale taky radosti, naděje a těšení se. A hlavně to bude moje vlastní cesta. Pro začátek jsem si vymyslel tyto milníky: Jsem na začátku června, čeká mě necelých 120
Toto období roku mělo dva vrcholy v podobě závodů – jedním bylo MČR na 100 km v Plzni 23.03.2024 a připravoval jsem na něj s trenérem. Dalším byl závod Euchidios Hyperathlos na 215 km v Řecku 17.05.2024 a trénink jsem si už řídil sám. Myslím, že něčí trénink může inspirovat, ale nedá se opsat, proto zde odhalím i medicínu,
V dnešním světě s přebytkem informací o všem možném je otázka tréninku pod dohledem placeného odborníka zvaného trenér, stále předmětem diskusí mezi běžci. Jsem přesvědčen, že pokud jde o pravidelné běhání sloužící ke zlepšení kondice, tak žádného trenéra není třeba. Pokud jde o cílené zlepšování, či o přípravu na závod (ať je třeba úplně první) stojí využití
O tomto ultra závodu, který se běhá v polovině května v Řecku mezi městy Delfy a Plataje, jsem se, stejně jako o Immortals race, dozvěděl ze seznamu kvalifikačních závodů na Spartathlon. Běhá se zde 59 km dlouhý závod s názvem Běh devíti múz a každý rok je věnován jedné z nich, letos to byla Terpsichoré – múza tance. Euchidios
Na tento závod s vůní sladu z nedalekého pivovaru jsem se už několikrát chystal a z různých důvodů mi to zatím nevyšlo. Vzdálenost 100 km i delší jsem už párkrát uběhl, ale rovinatá, okruhová stovka s důrazem na co nejrychlejší čas je asi něco, co chce každý běžec dlouhých tratí zkusit. Určitě je to výborná příprava na takové ultra,
V letošním roce jsem naběhal slabých 2636 km a proti loňským rekordním 5030 km je to značný nepoměr. Předloni to ovšem bylo pouze 1747 km, takže příští rok by to mohlo být opět někde nahoře. Tréninky si zde zapisuji čtvrtletně, letos jsem to však zanedbal, (možná nebylo o čem psát), a tak se to celé musí
Příjemné vzpomínky na můj loňský první běh na 24 hodin na K6 v Konstantinových lázních způsobily, že jsem letos i přes zdravotní potíže a nedostatečný trénink zatoužil po stejném zážitku. Nejvhodnější termín a místo se zdál být 4. – 5. listopad 2023 na atletickém stadionu v Plzni. Trochu jsem se bál těch dvou levotočivých zatáček na
Forestova šestka se v Záluží běhá už od roku 2014 a své oblíbence si dávno našla. Já jsem ji běžel jenom dvakrát v roce 2016 a 2018. I když se už 2 roky snažím onálepkovat pojmem ultramaratonec, těchto 6 ostrých kilometrů mě má ujistit, že když nikde nic nerupne, tak mám už asi nohy v pořádku. Celých 10
Tento provokativní titulek nemá za cíl přilákat zvědavé čtenářky, pojmenoval jsem tak diagnózu, stručně shrnující svalové problémy, které mě opakovaně trápí. Fotky nebudou, protože by na nich nebylo nic vidět, trojice hýžďových svalů (velký, střední a malý) jsou naskládány jeden přes druhý, v hloubce pod nimi vede napříč sval hruškovitý (piriformis) a po zadní straně stehna
Běžců na ultra vzdálenosti asi přibývá, ale pořád jsou nejméně početnou a velmi podivnou skupinou. I já jsem asi před rokem do tohoto světa nakoukl a rád bych napsal několik mých prvních dojmů. Nevím, jestli to bude čtení pro běžce či neběžce, možná jen pro zvědavé čtenáře. Protože se můj vztah k běhu, můj pohled a