O tomto ultra závodu, který se běhá v polovině května v Řecku mezi městy Delfy a Plataje, jsem se, stejně jako o Immortals race, dozvěděl ze seznamu kvalifikačních závodů na Spartathlon. Běhá se zde 59 km dlouhý závod s názvem Běh devíti múz a každý rok je věnován jedné z nich, letos to byla Terpsichoré – múza tance. Euchidios
Na tento závod s vůní sladu z nedalekého pivovaru jsem se už několikrát chystal a z různých důvodů mi to zatím nevyšlo. Vzdálenost 100 km i delší jsem už párkrát uběhl, ale rovinatá, okruhová stovka s důrazem na co nejrychlejší čas je asi něco, co chce každý běžec dlouhých tratí zkusit. Určitě je to výborná příprava na takové ultra,
Na tento závod jsme narazili úplnou náhodou v informačním centru italského městečka Sistiana, kde manželka sáhla po letáčku s názvem „La Corsa della Bora“ (a dlouho si pak vyčítala, že mi ho podala). Bylo to ještě před závodem na 140 km v Řecku a vzdálenost 164 km se mi zdála dobře navazující, lednový termín (07.01.2023) dostatečně vhodným k naběhnutí
Na tento závod jsem přišel úplnou náhodou a ihned mě uchvátil. Běhá se v Řecku z Tripolisu do Kalamaty, přes Spartu a pohoří Taygetos, spojuje čtyři památníky řeckých „nesmrtelných“ hrdinů, měří 140 km, nastoupá se na něm asi 2600 m a trať neopouští asfalt. Letošní 8. ročník byl věnován stému výročí konce řecko-turecké války o území v Malé
Závod ze série Trail Running Cup jsem si chtěl vždy vyzkoušet a letos se mi Krkonošská padesátka skvěle hodila do kalendáře. Moje očekávání, že na startu ve Špindlu potkám samé barevně vyladěné a vystylované běžce a běžkyně se částečně potvrdilo, celková atmosféra v areálu Svatého Petra však byla skvělá. Z repráků znělo AC/DC, Judast priest i do
Tento závod jsem si našel v termínovce a zalíbil se mi jak místem konání, tak délkou i profilem. Měl sice dražší startovné a byl to první ročník, což je vždy neprobádaná půda, a taky nejsem žádný horský ultra běžec, ale chtěl jsem to prostě zkusit. Měl to být čistě zážitkový závod, s cílem užít si panoramata, výhledy
Běh na 24 hodin je zážitek, který asi nepůjde popsat stručně, ale pokusím se. K závodům ultra jsem pokukoval už dříve, ale covid a pak i zranění mi znemožnily absolvovat běh na 100 km. Proto když to letos šlo, přeskočil jsem splnění této mety a přihlásil se rovnou na H24. Slýchal jsem, že 100ka je těžší
Ještě v létě při pozvolném návratu k běžnému tréninku bych si na letošní zaběhnutý závod v maratonu rozhodně nevsadil a možná jsem s tím měl počkat, ale znáte to: Touha je zázrak. Celý říjen jsem zvládal týdenní objemy přes 70 km a v listopadu i přes 80 km a nesložil mě ani občasný intervalový trénink. Když tělo vydrželo i 5,5
Když nepočítám virtuální závod Forestovo F14 vloni v říjnu, tak jsem závodil naposledy na Barokomaratonu v září 2020. Po dlouhých peripetiích se svalovým zraněním, složitým po-covidovým návratem k fyzickým aktivitám a výpadku v tréninku jsem nedoufal, že bych si letos mohl nějaký závod dát. Ve chvílích nejtěžších bych všemohoucímu slíbil cokoliv, včetně zřeknutí se závodního běhání, jen abych zas
Barokomaraton je skvělý podnik a na start maratonské tratě zde jsem se letos postavil už popáté. K tomu tři půlmaratony, takže by se dalo říct, že tu znám každý kámen. Letos to byl můj teprve druhý závod, takže velká sláva, vybrat sváteční šat, nejlepší boty a hurá na to!