I mé druhé čtvrtletí roku 2022 bylo na naběhané kilometry plodné, dokonce rekordní. V dubu jsem naběhal 500,5 km, v březnu 452,5 km a v červnu 420 km, což v součtu dělá 1373 km. Většina z těchto kilometrů byla odběhána dost pomalu, dalo by se říci objem, na úkor rychlosti. Povedly se mi však dva pro mě „extrémní“ závody: běh
Tento závod jsem si našel v termínovce a zalíbil se mi jak místem konání, tak délkou i profilem. Měl sice dražší startovné a byl to první ročník, což je vždy neprobádaná půda, a taky nejsem žádný horský ultra běžec, ale chtěl jsem to prostě zkusit. Měl to být čistě zážitkový závod, s cílem užít si panoramata, výhledy
Běh na 24 hodin je zážitek, který asi nepůjde popsat stručně, ale pokusím se. K závodům ultra jsem pokukoval už dříve, ale covid a pak i zranění mi znemožnily absolvovat běh na 100 km. Proto když to letos šlo, přeskočil jsem splnění této mety a přihlásil se rovnou na H24. Slýchal jsem, že 100ka je těžší
Startovné zdarma jsem na tento závod vyhrál na Vánočním maratonu na stejné trati, stačilo jenom místo 6 kol (7032 m), uběhnout 7 kol a 776 m. Vánoční maraton jsem si zde protrpěl v čase 3:39 a tak jsem byl zvědavý, jestli se vcelku úspěšná zimní příprava potvrdí v závodě o něco delším, než je maraton.
První čtvrtletí roku 2022 bylo pro mě na naběhané kilometry velmi plodné, zvládl jsem totiž 1352 km, což je jenom o 9 km méně, než v roce 2020, který byl mým dosud čtvrtletně rekordním. V lednu to bylo 445 km, v únoru 430 km a v březnu 477 km. Základem tréninku bylo klusání, často jsem běhal do práce a
Po loňském rekordním počtu naběhaných kilometrů byl rok 2021, kvůli mým přetrvávajícím zdravotním obtížím, na kilometry velmi chudý. Naběhal jsem pouze 1747 km (vloni 4240 km, předloni 4022, předtím 3700 km a předtím 4138 km). Na konci června, v polovině roku, jsem měl naběhaných pouze 258 km.
Ještě v létě při pozvolném návratu k běžnému tréninku bych si na letošní zaběhnutý závod v maratonu rozhodně nevsadil a možná jsem s tím měl počkat, ale znáte to: Touha je zázrak. Celý říjen jsem zvládal týdenní objemy přes 70 km a v listopadu i přes 80 km a nesložil mě ani občasný intervalový trénink. Když tělo vydrželo i 5,5
Když nepočítám virtuální závod Forestovo F14 vloni v říjnu, tak jsem závodil naposledy na Barokomaratonu v září 2020. Po dlouhých peripetiích se svalovým zraněním, složitým po-covidovým návratem k fyzickým aktivitám a výpadku v tréninku jsem nedoufal, že bych si letos mohl nějaký závod dát. Ve chvílích nejtěžších bych všemohoucímu slíbil cokoliv, včetně zřeknutí se závodního běhání, jen abych zas
Spíš než o trénink půjde o soupis přetrvávajících potíží se zraněnými hamstringy a po-covidovým strádáním, vždyť za prvních 6 měsíců roku jsem naběhal méně než 260 km, což u mě obvykle býval slabší měsíc. Rok 2021, kdy jsem v červnu měl završit svoji první běžeckou desetiletku, tak zatím moc chválit nemůžu.
Rok 2020 byl pro mě na závody chudý, ale tréninkově velmi dobrý. Naběhal jsem dosud rekordních 4240 km (vloni 4022 km, předloni 3700 km a předtím 4138 km). Nejlíp jsem na tom byl v prvním čtvrtletí – 1361 km, druhé poznamenal lockdown – 965 km, pak se opět dařilo 1234 km a nakonec přišlo zranění hamstringů