Letošní rok začal spořádaně – v pondělí a můj trénink v lednu byl ve znamení pravidelnosti. Kvůli práci a krátkým dnům se mi nepodařilo naběhat velké objemy a tak jsem se snažil aspoň o tu pravidelnost. Až na jednu výjimku jsem běhal 6 tréninků týdně, ale objem týdenních kilometrů narůstal jen pomalu: 72 km, 62 km, 76 km, 84 km, 80 km … Takhle jsem v lednu naběhal 315 km ve 25-ti trénincích (vloni to bylo 465 km).

V únoru mě střevní chřipka vyřadila z provozu na celý týden. Dalších šest dní o jarních prázdninách jsem strávil na horách, kde jsem se dvakrát svezl na běžkách, dvakrát si šel zaběhat a jinak jsem točil obloučky na sjezdovkách. V únoru se mi nepovedlo zařadit do tréninku výběhy kopců a intervaly jsem si zaběhal jenom jednou. Celkem to bylo 17 tréninků a 215 naběhaných kilometrů.

Přelomový týden z února na březen ještě nebyl nic moc, pak jsem ale začal jednou týdně zařazovat intervalový trénink a navyšovat kilometráž. Závodní sezóna pro mě pravidelně začíná Norbiho 12-kou a ta byla letos 17. března. Týden na to, 24. března, jsem měl v plánu zopakovat si Pilsen Trail Radeč, letos zkrácený na asi 46.5 km. Takže v prvním březnovém týdnu to bylo 73 km, v týdnu s Norbiho 12 to bylo jenom 60 km a v týdnu s Radčem to vyskočilo na 97 km. V posledním březnovém týdnu, který následoval po Radči, jsem se cítil relativně dobře a naběhal 85 km. Za březen tedy do deníku připisuji 320 km, rozložených do 24 tréninkových dnů, tři intervalové tréninky a 2 závody.

Za první čtvrtletí jsem naběhal jenom 850 km, což je proti loňsku o víc než 300 km méně. I když jsem kvůli pracovní době musel zkrátit dobu tréninku, povedlo se mi alespoň dodržet jeho pravidelnost. Březen byl navíc v docela slušné intenzitě a další příprava směřovala ke Krajskému půlmaratonu.