Dva roky jsem usilovně plnil B-čkové limity, sbíral zkušenosti ze závodů doma i v cizině a připravoval se na ten nejtěžší. Napodruhé jsem v losování uspěl. Respekt ze závodu i pohled na jména ostatních Čechů, kteří taky poběží, mě přiměly k pořádnému tréninku. Najednou jsem byl jedním z Czech Spartathlon Teamu, což je dobře zavedená značka. Navíc manželka trvala
A je to tady! Ve čtvrtek letím, v sobotu běžím a ve středu letím zpět. Můj Řecký týden, jak z letáku Lidl, brzy začne. S tréninkem jsem spokojený a věřím si! K poslednímu srpnovému týdnu se 140 naběhanými kilometry jsem přidal první zářiový, s rekordními 150 km, navíc v pěkném vedru. Sobotní třicítku jsem odpoledne, po krátké výpomoci na
Je září a je téměř dokonáno. Do svátku patrona České země, 28. září, kdy bude start Spartathlonu, už moc času nezbývá. Srpen se docela povedl, i když byly dny, kdy něco bolelo víc než obvykle a já se bál, aby zdraví ještě vydrželo. Ale byly i dny, kdy jsem cítil, že lepší to už zřejmě
Pochyby, jestli trénuji dobře a narůstající respekt i strach ze závodu, to jsou nejčastěji se vracející myšlenky a pocity v průběhu července. I když vše běží, jak má, nebo spíš jak si myslím, že by mělo jít, a nevynechal jsem dosud ani jeden trénink. První týden v červenci ještě trávím v Krkonoších a až do pátku běhám
Jestliže cesta je cíl, tak by možná bylo dobré tu moji cestu na Spartathlon popsat. Určitě nebude lehká ani dokonalá, možná bude plná škobrtnutí a smutků, ale taky radosti, naděje a těšení se. A hlavně to bude moje vlastní cesta. Pro začátek jsem si vymyslel tyto milníky: Jsem na začátku června, čeká mě necelých 120
Toto období roku mělo dva vrcholy v podobě závodů – jedním bylo MČR na 100 km v Plzni 23.03.2024 a připravoval jsem na něj s trenérem. Dalším byl závod Euchidios Hyperathlos na 215 km v Řecku 17.05.2024 a trénink jsem si už řídil sám. Myslím, že něčí trénink může inspirovat, ale nedá se opsat, proto zde odhalím i medicínu,
V dnešním světě s přebytkem informací o všem možném je otázka tréninku pod dohledem placeného odborníka zvaného trenér, stále předmětem diskusí mezi běžci. Jsem přesvědčen, že pokud jde o pravidelné běhání sloužící ke zlepšení kondice, tak žádného trenéra není třeba. Pokud jde o cílené zlepšování, či o přípravu na závod (ať je třeba úplně první) stojí využití
O tomto ultra závodu, který se běhá v polovině května v Řecku mezi městy Delfy a Plataje, jsem se, stejně jako o Immortals race, dozvěděl ze seznamu kvalifikačních závodů na Spartathlon. Běhá se zde 59 km dlouhý závod s názvem Běh devíti múz a každý rok je věnován jedné z nich, letos to byla Terpsichoré – múza tance. Euchidios
Na tento závod s vůní sladu z nedalekého pivovaru jsem se už několikrát chystal a z různých důvodů mi to zatím nevyšlo. Vzdálenost 100 km i delší jsem už párkrát uběhl, ale rovinatá, okruhová stovka s důrazem na co nejrychlejší čas je asi něco, co chce každý běžec dlouhých tratí zkusit. Určitě je to výborná příprava na takové ultra,
V letošním roce jsem naběhal slabých 2636 km a proti loňským rekordním 5030 km je to značný nepoměr. Předloni to ovšem bylo pouze 1747 km, takže příští rok by to mohlo být opět někde nahoře. Tréninky si zde zapisuji čtvrtletně, letos jsem to však zanedbal, (možná nebylo o čem psát), a tak se to celé musí