Zatím jsem nechyběl na žádném ze čtyř ročníků tohoto závodu s nádhernou tratí. Letos byla kvůli rekonstrukci výpadovky z Plzně na Most tato trať pozměněna a přiblížila se ještě víc všem těm stezkám, po kterých téměř denně běhám, nebo zde venčím psa. Při pohledu do mapy na její vyznačení jsem hned věděl, kudy poběžíme.

Ve třech týdnech od maratonu v Třeboni jsem se snažil zregenerovat a do žádného ostrého tréninku jsem se nepouštěl. V prostředním týdnu jsem ale i kvůli třem běhům do práce natočil pěkných 107 km a na závod jsem se začal těšit.

Ráno bylo sychravo, občas pršelo a teplota 6 ° C se udržela celý den. Hned po připnutí startovního čísla „13“ jsem udělal školáckou chybu. Vyběhl jsem se rozklusat až v 09:12, abych byl co nejdéle v teple a zamířil jsem na okruh, který byl delší, než jsem si myslel. Nakonec jsem uběhl 2,8 km a tempo musel vyšroubovat až na 4‘55‘‘/km, abych se na start dostal 09:27, tři minuty před výstřelem. Pěkná blbost!

Po startu jsem se snažil běžet zadrženě a šetřit síly na dlouhou a těžkou trať. Mistr pomalých rozběhů a ustáleného tempa Pavel Vrána mě stejně předbíhal až na 3. km. Pomalu jsme vyběhli na Chlum a zdolali i Hrádek. Skupinka rychlíků se nám vzdálila a moji skupinku jsem opět nedobrovolně vedl já. Pořadí se zamíchalo po první občerstvovačce na Dolanském mostě. Běžel jsem s jedním klukem v zádech a pomalu jsme doběhli a předběhli obvykle rychlého veterána Seidla. Pak mě můj spoluběžec předběhl a utekl mi a za zády mi na dlouhou dobu začal dupat kluk s číslem 22. Takhle jsme doběhli na druhou občerstvovačku v Třemošné v podchodu pod obchvatem města, kde jsem se já zastavil jen krátce a 22-ka trochu déle, až jsem myslel, že mám od něj pokoj, ale pod Krkavcem mě opět doběhl.  Mezitím jsem v lese potkal celou svoji rodinku i se psem a to bylo moc fajn. Za občerstvovačkou na Krkavci se situace opakovala, když jsem se ohlížel, tak nikde nikdo, a pak tam zas byl.

V kopci na Krkavec nás oba předběhl jeden běžec, podle jména cizinec a z kopce dolů ještě jeden, který si to pouštěl dole hodně rychle. To já jsem už tak jisté nohy neměl. Nutno ještě poznamenat, že oba tyto rychlíky jsem pak viděl v cíli dobíhat až za mnou, protože zřejmě před vběhnutím pod podchod, kde byla občerstvovačka v Třemošné (probíhali jsme tudy dvakrát a podruhé to bylo 6 km před cílem!) odbočili znovu směrem na Krkavec. Běh Strženkou si obvykle užívám, ale tady to už nešlo a 22-ka šel poprvé přede mě. Při běhu kolem Šídlováku mě doběhla a předběhla (lepší by bylo říct – sfoukla mě jak svíčku) v cíli druhá žena a jako s každým na trati jsme si vyměnili pár povzbudivých slov. U Kameňáku už předbíhala i 22-ku, který hodně zpomalil a dokonce přešel do chůze. Když jsem ho předbíhal já, stačil jsem mu poradit, ať se hodně nají a napije, zřejmě měl pořádného hlaďáka.  Od občerstvovačky do cíle se už nic nezměnilo, těch 6 km ale trvalo věčnost. Ještě jsem kontroloval celkový čas a v posledních několika minutách se snažil stlačit ho pod 3:50, ale nepovedlo se to. S výsledným časem 3:50:21 jsem moc spokojen, žádný padesátník přede mnou rozhodně nebyl. Doběhl jsem na celkovém 14. místě (běželo asi 58 běžců) a v kategorii veteránů to bylo místo 6.

Nová trať se mi moc líbila, značení bylo bezvadné, bylo jen třeba běžet s hlavou vzhůru, mojí výhodou byla znalost okolí a taky čtvrtá účast zde. Rozložení občerstvovaček na trati nebylo ideální, ale s tím se dalo vypořádat. Podle kilometrů jsme se mohli občerstvit na 11 km, 24 km (!), 28 km a 36 km. Podle času to u mě bylo zhruba 55 min, 2:09 (!), 2:35 a 3:21. A možná by se na trati i v cíli hodil teplý čaj místo studené vody a ionťáku.

Myslím ale, že by pořadatel měl pro další ročník zvážit změnu místa startu. Kemp Ostende je pro pořádání závodu ideální (velké parkoviště, blízkost pro Plzeňáky), ale přilehlá hospoda, kde bychom měli dostat nápoj a polévku je na prd. Arogantní personál, kterému běžci nevoní, nám to u pultu do ruky nedal a sednout si nabylo kam, protože tam měl rezervaci stolů pro svou klientelu … Myslím, že mnozí z nás radši odjeli do tepla a zaplacené jídlo se druhý den prodávalo znova.