Povedlo se mi přemluvit tohoto, nejen v západních Čechách, výrazného běžce, aby mi dal svůj email a odpověděl na pár otázek. Jeho odpovědi snad budou zajímat i vás, a možná napoví, jak být lepším běžcem.

Nobuyuki mi úvodem prozradil, že důvod, proč začal běhat, byl ten, že tři roky po svatbě přibral 20 kg (z 64 na 84 kg). Takže s během začal až ve svých 30 letech a nejdřív to bylo dvakrát týdně po 7 km. Rok na to ho přítel vybídl, aby se zúčastnil běžeckého závodu. Zvýšil tedy tréninkové dávky a ve 32 letech zaběhl svůj první závod – půlmaraton – za 1h 26 minut. Od té doby se každé 3 měsíce zúčastnil nějakého závodu. Ve věku 34 let dokázal zvládnout půlmaraton za 1h a 14 minut. V tomtéž roce se pokusil i o celý maraton a v této premiéře ho zdolal za 2h 56 minut. Rok na to, ve 35 letech, zaběhl v maratonu svůj nejlepší čas, který dosud nepřekonal, 2h 34 minut. Nejlepší výkon v půlmaratonu se mu povedl ve věku 40 let a to 1h 11 minut. Až do svých 44 let dokázal uběhnout půlmaraton za 1h 12 minut, ale pak to bylo každým rokem „horší a horší“. Teď je jeho cílem půlmaraton kolem 1h 20 minut a jak víme, pořád se mu to daří.

Dále nechám Nobuyukiho odpovídat na mé otázky.

M: Jaká je tvoje sportovní minulost? Dělal jsi i atletiku?

N: V mládí jsem hrál stolní tenis, asi 5 let, a lyžoval jsem nějakých 7 let, běhat jsem začal až ve 30 letech.

M: Oba jsme narozeni v roce 1967, já 4. dubna, kdy ses narodil ty?

N: Bylo to 19. prosince.

M: Tak to néé! Stačilo, aby se Nobuyuki narodil o 14 dní později a já jsem vloni mohl dvakrát ve své kategorii vyhrát!

M: Máš nějakou přezdívku?

N: Ne. Já jsem Yamaguchi.

M: Kolik toho naběháš týdně, ročně, jaké máš roční maximum?

N: Běhám kolem 120 km za týden, Po – Pá 14 km denně a So – Ne 25 km. Ročně naběhám asi 6000 km, nejvíc to bylo asi 6500 km.

M: Co ze svého tréninku pokládáš za nejvíc efektivní? Je to celkový objem naběhaných kilometrů, intervalový trénink, nebo trénink rychlosti? Jednoduše, jaké je tajemství tvého úspěchu, zkrátka jak je možné, že jsi tak dobrý?

N: Šestkrát v týdnu běhám pomalu, speciálně zaměřený trénink mám jenom jednou v týdnu a to buď závod, nebo intervalový trénink. Kdysi jsem běhával na stadionu 10 × 400 m po 76 sekundách, pak meziklus 200 m za 76 sekund. Myslím, že to bylo velmi efektivní, teď už to fyzicky nezvládnu.

M: Trénuješ někdy na ovále atletického stadionu?

N: Kdysi v Japonsku jsem tak trénoval a rád bych to dělal i tady v Čechách, ale zatím se mi to nepovedlo.

M: Máš radši tvrdý nebo měkký povrch pro běhání?

N: Nemám problém s jakýmkoliv povrchem, ať už jde o stezku v lese nebo tvrdý povrch.

M: Máš oblíbenou značku běžeckých bot?

N: Oblíbil jsem si Mizuno a Asics.

M: A co jídlo? Jíš všechno, jsi vegetarián, piješ pivo?

N: Jím všechno. Protože ale vím, že snadno přiberu, snažím se nejíst příliš. Denně vypiju litr piva, české pivo mi moc chutná, nejvíc asi Gambrinus.

M: Tak že by tohle bylo tajemství úspěchu? Když ne, tak je to alespoň praktické potvrzení užitečnosti piva při tréninku.

M: Jak relaxuješ po tréninku?

N: Nedělám nic speciálního.

M: Obvykle tě vídáme na Norbiho 12, Krajském půlmaratonu, Volkswagen maratonu v Praze a Baroko maratonu. Závodíš i někde jinde, máš nějaké plány nebo nesplněné běžecké sny? Na co se chystáš právě teď?

N: Každý rok se účastním asi 15 závodů. Asi 7 závodů ze série Run Czech, půlmaraton v Plzni na jaře a na podzim, Runtour Plzeň, Praha, noční maraton. Příští sobotu běžím půlmaraton v Olomouci.

M: Máš nějaké nesplněné sny, časy, které chceš překonat, nebo závody, kterých se chceš zúčastnit?

N: Chtěl bych se zúčastnit závodů i jinde než v Čechách. Doposud jsem v Čechách nelyžoval a rád bych to někdy zkusil.

M: Jak dlouho máš v plánu být v Čechách?

N: Ještě nevím, ale zatím mám plánovaný návrat na konci září 2019.

M: Co si myslíš o Čechách?

N: Je zde mnoho skvělých a laskavých lidí. Ceny ovoce a zeleniny jsou mnohem nižší než v Japonsku, ale boty a oblečení jsou tady zase dražší. Letní dny jsou dlouhé, ale zimní tma od 16:00 do 08:00 na mě po příjezdu do ČR působila pochmurně. Ale zvykl jsem si. Je toho mnoho co bych ještě mohl říct o ČR. Myslím, že je to dobrá země pro život a stala se mým druhým domovem.

Rád bych Nobuyukimu poděkoval za upřímné odpovědi a za pomoc při mém prvním interview.