Po debaklu v Plasích jsem se těšil, že jsem zdráv, a s chutí jsem se pustil do tréninku. Od ledna do konce března jsem naběhal asi 570km, k tomu přidal nějaké kilometry na běžkách a občas protočil v práci rotoped.

Atmosféra půlmaratonu v Praze je skvělá a já jsem si ji užil. Tempo jsem měl celkem vyrovnané, 5km jsem zaběhl asi za 22 a půl minuty, desítku jsem měl za 45min. Pamatuji se, že jsem měl trochu křeče ze studeného ionťáku, ale vstřebalo se to. Běžel jsem v trenýrkách z Lídlu, tričku z Hervisu, kompresních ponožkách ze zdravotnických potřeb za 115Kč a botách Mizuno ve slevě za litr.

Doufal jsem, že to zaběhnu pod 1:45 a čas pod 1:40 byl mým tajným přáním. Reálný čas 1:36:29 byl jak ze snu a já si říkal, že tak skvělý čas už možná nikdy nepřekonám. V celkovém pořadí na 1107. místě a v kategorii M45 pěkné 88. místo.